Mgr. Tereza Baltag IČO: 04695224

Nepromarněte krizi okolo třicítky – další přijde možná až za dvacet let

April 13, 2016

 

Život okolo třicítky vnímám jako první možnou krizi v životě. Člověk často naráží na realitu a potýká se z deziluzí – to je ten dospělý život, který jsem chtěl? Na člověka okolo třicítky také dopadá tíha zodpovědnosti. Neměl bych už mít trvalý vztah? Co děti? Co hypotéka? A kde jsem já? Co vlastně doopravdy chci? Je často těžké v tomto zmatku rozlišit mezi požadavky a tlaky společnosti, rodiny a vlastním přáním.

 

Vaši kariéru lze považovat za úspěšnou, nežijete si vlastně špatně, ale…přece jenom Vám v životě něco chybí nebo to není tak, jak jste si to kdysi dávno představovali? Jak vybalancovat úspěšnou kariéru, najít a udržet plnohodnotný vztah a jak najít to, co mě vlastně doopravdy baví? Neustále potkávám lid okolo třicítky, kteří jednoduše řečeno v životě tápou, něco jim od života chybí. Tyto lidi lze rozdělit do dvou skupiny.

 

 

První z nich tvoří ti, kteří si tyto pocity přiznají pouze na okamžik, ale hned před nimi utíkají. Pracují ještě víc, šplhají v kariéře směrem vzhůru, slézají jednu horu za druhou a na Facebooku rozesílají smějící se fotky. To, že někdy mají o svém životním směřování pochybnosti, nedávají před mnoha lidmi najevo. Opravdová krize se u nich často dostavuje až tehdy, když například v práci najednou nefunguje vše jak má a to, na čem staví svoji identitu se začíná otřásat.

 

Tou druhou skupinkou jsou lidé, kteří se své pochybnosti o životním směřování nebojí říkat nahlas. Někdy se tyto pochybností točí okolo pro třicátníky typických témat typu: bydlet v podnájmu nebo si pořídit hypotéku, druhým oblíbeným tématem lidí ve vztahu je – pokud dítě, tak kdy – pokud možno kdykoliv, jen ne teď. Za těmito nekonečnými debatami, ke kterým se také já ráda často připojuji, se však u některých skrývají hlubší a větší životní témata.

 

Je hypotéka a splácení domu to, o co hlavně v životě běží? Nevzdám se uvázáním k jednomu domu a bance s dobrým úrokem části své svobody? Zvládnu být dalších třicet let stejně tak produktivní jako jsem nyní? Je toto pracovní a životní tempo, směr opravdu tím, co doopravdy chci?

 

Pokud se tyto otázky donekonečna opakují, a odpověď nepřichází, může to s člověkem poměrně zamávat. Já osobně si však myslím, že je víc než dobré, že tyto otázky dnes přicházejí JIŽ u třicátníků, a nečekají dalších dvacet let na krizi středního věku. A přiznejme si to, řešit něco s vyhlídkou, že před sebou máme dalších 40 nebo 20 let života je prostě rozdíl. Já jsem právě proto za každého přemýšlivého třicátníka na konzultaci ráda. Věřím, že pokud si na některé otázky sáhneme již takto brzy, může náš zbytek života vypadat mnohem kvalitněji, než když před těmito otázkami utíkáme a zastaví nás až přáníčko k narozeninám, kde se neúprosně rýsuje číslo 55. Každopádně, lepší zastavit se v padesáti pěti, než litovat v pětasedmdesáti.

 

Zatavení se, zvažování důležitých lidských hodnot, smyslu života a případná změna životního stylu není jednoduchá, zvláště když jsou na Vás kladeny vysoké nároky, kterých v dnešní době není málo. Vydělat peníze, zorientovat se ve světě plném možností. Ve světě, který nám denně předkládá obrázek nekonečných možností, které na nás vyskakují z FB profilů našich (na první pohled) ještě úspěšnějších a šťastnějších přátel. Které z těchto možností si však zvolit tak, aby náš život měl smysl?

Je toho hodně. Základní je však probrat si otázku, jaké jsou vůbec možnosti lidského života? Je opravdu možné se donekonečna jenom smát, cestovat, kariérně růst a na všechny se zeširoka jenom usmívat? Nebo je to jen chiméra, které je však jednoduché podlehnout? Jsou tedy naše pocity pouze frustrací plynoucí z honby za mamonem?

 

Proč se na pár hodin nezastavit, a podívat se na to, zda opravdu žiju tak jak si přeji? Promyslet si, co je reálné od života očekávat a jak reálně můžu svůj život naplnit. Zda jsou Vaše očekávání přehnaná, nebo kde by bylo dobré naopak na optimismu a pozitivním očekávání přidat.

 

Na sobě pracovat podle mě neznamená bezhlavě se hnát za dalším a dalším cílem, překonávat jednu překážku a pracovní výzvu za druhou, aniž byste se pozastavili nad smysluplností tohoto počínání. Revidovat si svou kariéru, životní priority a životní smysl je lépe dnes než později.

 

Pokud se s námi chcete vydat cestou za životním smyslem, budeme Vás rády doprovázet. Kontakt naleznete zde. To vše bude probíhat online, jelikož víme, že to nejdůležitější, co člověk v životě má je čas. Setkání probíhají z pohodlí Vašeho domova.

 

Pokud se však rádi zamýšlíte pouze sami, zde Vám nabízíme k filosofování několik důležitých otázek. Ano, některé jsou nepříjemné, ale věřím, že mají smysl.

 

Otázky, na které je dobré hledat odpovědi:

 

-jak by měl vypadat Váš život tak, abyste za deset let nemuseli litovat?

-existuje něco, co Vám brání tento život takový žít?

-co můžete udělat pro to, abyste se tomuto cíli přiblížili? Co můžete udělat hned?

-může Vám v tom snažení někdo pomoct a jak?

-jak poznáte, že pozitivní změny nastaly?

-budete pak opravdu spokojenější?

-je tento cíl opravdu důležitý natolik, abyste na něho vzpomínali i na smrtelné posteli? (pokud ano, je vhodné se mu intenzivně věnovat…)

-jaké drobnosti byste mohli do Vašeho života přidat, aby se Vám žilo lépe, abyste byli šťastnější?

-jakých drobných návyků se chcete zbavit (a proč s tím ihned nezačnete?)

 

Toto jsou podle mého názoru jedny z důležitých otázek, bez ohledu na to, zda krizí procházíte nebo ne. A ještě jedno moudro na závěr, které jsem našla v posledních dnech, a moc se mi líbí:

 

„Pokud na sebe chcete být hrdí, dělejte věci, kterými se můžete chlubit.“

 

Myslím, že práce na sobě v rámci terapie je jednou z nich.

 

Tereza Baltag, psycholožka a psychoterapeutka

 

www.nase-terapie.cz, online terapie a koučování

 

FB: naseterapie

 

terapie pro čechy v zahraničí, online terapie, online koučování

Please reload