top of page

5 otázek, na které se ve vztahu sám sebe ptát

Mnoho lidí má ve vztahu pochybnosti, což je to přirozené. Nikdo z nás nevíme, jestli na nás někde nečeká partner ideálnější. Nebo kde je přesná hranice toho, co je ve vztahu dobré ještě překousnout, a co už za kompromis nestojí. V tomto článku se podíváme na otázky, které by Vám mohly pomoci se ve vztahu a jeho kvalitě lépe zorientovat – pokud tedy někdy tápete.



Zodpovězení těchto pěti otázek Vám pomůže se ve vztahu lépe zorientovat.


1. Snaží se nad Vámi partner získat moc nebo se Vás snaží manipulovat?


Možná to zní příliš abstraktně. Jak to může v reálu vypadat? Nejčastější je situace, kdy partner podniká kroky ke změně Vašeho chování. Tyto kroky, komentáře, neustále poupravování Vašeho jednání probíhají opakovaně. Bez toho aniž byste si to sami vyžádali. Pak je dobré mít se na pozoru.

Může se to například projevovat výčitkami pokaždé, když mu nezvedáte telefon. Časté je například osočování z nevěry a přehnaná podezíravost, která vede k tomu, že se na základě těchto nařčení začnete opravdu jinak chovat.

Pokud se partner snaží měnit Vaše chování – a pokud se na základě jeho požadavků začínáte měnit pouze proto, abyste se vyhnuli konfliktům s ním – pak Vámi již do jisté míry manipuluje. Toto chování může vést až k psychickému týrání. Manipulace však není jediným faktorem, na které je dobré dávat si ve vztahu pozor.


Cílem dnešního článku je podívat se na vztahy tzv. toxické. Co se míní onou toxicitou? Toxické vztahy nepodporují Váš potenciál a spokojenost, tak jak by to u kvalitních vztahů mělo být. Toxické vztahy Vás spíše pomalu ubíjejí, tak jako to dělá jed, který se dostane do Vašeho těla.


Je Váš partnerský vztah vztahem zdravým, a co to vlastně znamená? Zkuste si odpovědět na další otázky:

2. Je vztah prospěšný pro nás oba?


Stejně jako na pracovišti – vztah by měl být prospěšný pro oba jeho členy. Musí být jasné, že nejenom partner potřebuje Vás, ale také Vy jeho. Že oba dva plníte své povinnosti ve vztahu tak, aby Vám v něm společně mohlo být dobře.

V toxickém vztahu je to však jinak. Vy jste ten, kdo uspokojuje svého partnera. Kdo ho motivuje a stará se o něj. Partner se ovšem stejnou měrou nestará o Vás. Tento vztah pak není oboustranně prospěšný.

Často je to problém žen, které si myslí, že být dobrou matkou, manželkou a ještě podnikatelkou je to, oč v životě běží. Jejichž životním smyslem je dělat šťastné zejména ty druhé, ne sebe. Je však dobré si uvědomit, že ve vztahu by měly být šťastné a opečovávané obě strany. Obě strany vztahu si zaslouží ve vztahu růst, zažívat radost a cítit se dobře.



3. Očekává se, že se budete obětovat na místo hledání kompromisu?


Lidé si často pletou podstatu kompromisu. Při kompromisu jsou spokojené obě strany – obě strany lehce poodstoupí ze svých nároků ve prospěch společného cíle, kterým je vztah. Opakem kompromisu je to, když se vzdáme něčeho, co pro nás má velký smysl s cílem, aby druhý mohl prosadit svůj záměr.

Pokud pracujeme na kompromisu, znamená to, že společně se svým partnerem pracujeme na společném závěru, který bude pro oba co nejméně bolestivý a zároveň povede k co největší spokojenosti Vás obou.

A nějaký příklad? Například Vás partner odmítá doprovázet na pracovní večírky, protože nemá rád Vaše kolegy. Kompromis nespočívá v tom, že na večírky přestanete chodit, ale může vypadat například tak, že na večírek půjdete, ale zdržíte se pouze jednu nebo dvě hodinky.

Kompromis by však neměl nikdy nabourávat Vaše základní potřeby a hodnoty.


4. Cítíte se svobodně ve vyjadřování svých potřeb (a jsou respektovány)?


Dospělá a zdravá komunikace vypadá tak, že se cítíte svobodný ve vyjadřování potřeb svému partnerovi. Že jste společně schopni diskutovat, bez toho aniž byste se báli plně projevit svůj názor.

Pokud kolem svého partnera s opatrností našlapujete, a předem vážíte každé své slovo, něco je tady špatně.

Pokud se obáváte reakce partnera, pokud si myslíte, že konverzaci nebude chtít dát náležitý prostor nebo pokud se již předem komunikace vzdáváte, jelikož chcete předejít konfliktu, nejedná se o svobodné vyjadřování Vašich potřeb a názorů.

Zeptejte se sami sebe: Je to v pořádku chtít danou debatu v daný čas a na daném místě? Jsou mé potřeby racionální? Je pro mne i pro náš vztah tato debata důležitá?

Pokud ano, pak se sami sebe zeptejte: Bude můj partner reagovat přiměřeně a s ohledem na moje znepokojení? Bude se ke mně můj partner chovat s láskou, i když propadnu emocím? Je pravděpodobné, že po skončení konverzace se budu cítit lépe? Bude se můj partner snažit společně se mnou najít východisko z dané situace?

Odpovědi na tyto otázky by ve zdravém vztahu měly být „ano“. Jelikož součástí vztahu by měla být vzájemná péče ležící na společném sdílení problémů a hledání jejich řešení.


5. Jste většinu času spokojení - nebo jste často zmatení a smutní?


Toto je ta nejdůležitější otázka, která Vám řekne, zda Vám vztah prospívá nebo ne.

Naše představa trýznivé lásky, kde jedna ze stran musí trpět je představa filmová. Rozhodně tak vztah dvou lidí nemusí, a také by neměl vypadat – pokud o to vysloveně nestojíte. V kvalitním vztahu se rozhodně trpět nemusí.

Vztahy nejsou jednoduché, často to nemusí být velká legrace, ale rozhodně se v nich nemusí trpět.

Nejvíce se o kvalitě svého vztahu dozvíte z toho, jak moc v něm jste nebo nejste šťastní. Pozitivní pocity by ve zdravém vztahu měly převažovat.

Pokud Vás partner zraňuje nebo pokud se často cítíte být ve vztahu zmateni, či necítíte dostatek komfortu pro zahájení bezpečného rozhovoru, pak je možné, že žijete ve vztahu, který Vás emočně spíše rozrušuje, než eskaluje Váš přirozený potenciál a Váš růst.

Nechci tím říct, že ve vztahu by vůbec neměl být prostor na negativní pocity nebo ostřejší výměnu názorů. Pocity zmatení a smutku by však neměly převažovat. Pokud se tak děje, je možné, že tento vztah pro Vás není tím nejzdravějším.


Jak s negativními pocity ve vztahu pracovat se dovíte na tomto odkaze: Vztahy.

Pokud cítíte, že by Vám pomohlo situaci konzultovat s terapeutem, neváhejte nás kontaktovat, klikněte zde.


Život máme pouze jeden,


Tereza Baltag, psycholožka a terapeutka


Originál článku najdete na tomto odkaze.






Tags:

bottom of page